Zánět šlach tzv. myšitida nemoc z povolání aneb práce s počítačem
Kdo je jen trochu zběhlý v názvech nemocí, tuší, že koncovka -itida signalizuje zánětlivé onemocnění. Má pravdu. Když se domnívá, že je způsobuje myš, má rovněž pravdu. Ovšem nejedná se o malého hlodavce, ale o myš počítačovou.
A nejen o tu, myšitida je jen jedním z druhů onemocnění, které vás může postihnout při pravidelné práci u počítače. Mezi typická a nejčastější onemocnění z této skupiny patří záněty šlach, tenisový či golfový loket (ano, i ty!) a tzv. syndrom loketního a zápěstního tunelu.
Práce s myší
Pojem myšitida není český patent – v angličtině se výrazem mousitis hovorově označuje poškození hybného systému způsobené používáním počítačové myši a klávesnice, ale i joysticku. U nás se také hovoří o skupině syndromu RSI (Repetitive Strain Injury – poškození opakovaným napínáním). Už tato zkratka a její význam vypovídají, že se toto onemocnění dostaví, pokud určitý drobný pohyb opakujete pravidelně a dlouhodobě, přičemž pozornost soustřeďujete jinam – na hru, na práci apod.
Lidské tělo je tvořeno asi 600 příčně pruhovanými svaly. Sval je obvykle tvořen začátkem a hlavou, což je méně pohyblivá část svalu. Prostřední část svalu označujeme jako bříško a je tvořeno svalovými snopci, které se do sebe při svalovém stahu zasouvají a tím způsobují jeho smrštění. Posledním úsekem svalu je jeho úpon, který nazýváme jako šlacha (tendo). Šlacha stejně jako začátek svalu má za úkol fixovat sval – nejčastěji ke kosti. Tím, že je sval pevně uchycen na dvou místech, dojde při jeho stahu k ohybu tohoto místa. Jako příklad můžeme použít hluboký sval pažní (m. brachialis). Jeho začátek se nachází asi v polovině pažní kosti, šlacha končí na loketní kosti. Pokud se tento sval stáhne, dojde k ohnutí ruky v loketním kloubu. Na stejném principu pak funguje většina svalů pohybového aparátu.
Síla svalového stahu je dána počtem svalových vláken, které sval tvoří. Pokud je sval více namáhán, je i větší počet svalových vláken, které je možné pozorovat u trénovaných jedinců (sportovci, manuálně pracující apod.). Naopak při nižším zatížení svalu klesá počet svalových vláken a sval je ochablý. Složení šlachy je ale stále stejné, protože v sobě žádná svalová vlákna nemá. Ta se do ní pouze upínají. Šlacha tedy nemá kontraktilní schopnost. Je tvořena svazky kolagenu, která se sdružují v nejprve v tenká primární, později v tlustší sekundární vlákna. Na povrchu je pokryta vazivem. Při zánětu šlachy je postiženo hlavně toto vazivo, které obaluje její vlákna. Ta jsou pak postižena pouze výjimečně a pokud ano, tak minimálně.
Zánět je obecně odpovědí organismu na poruchu rovnováhy. V případě tenditidy je porušena rovnováha nadměrným zatěžováním určitého svalu nebo svalové skupiny. Je to důležitá reakce, neboť během něho dochází k opravě poškozených tkání, které vznikly jako důsledek různých příčin. Poškození je organismem nejprve lokalizováno a je potlačována případná infekce. Ve chvíli, kdy je infekce překonána dochází teprve k případným opravám.
Rozlišujeme několik typů zánětu šlach – hnisavý, revmatický, tuberkulózní, tendovaginitis crepitans a tendovaginitis stenosans.
Hnisavý zánět šlach
Hnisavý zánět je způsoben pyrogenními bakteriemi, které působí jinde v těle trauma a na šlachu přešly z okolí. Tento zánět se může rozšířit na další místa a může způsobit až odumření postižené šlachy.
Revmatický zánět šlach
Revmatický zánět se podobá revmatické artritidě, což je onemocnění postihující hlavně větší klouby. Vzniká jako následek nákaz, které jsou způsobeny bakteriemi označovanými jako streptokoky. Tyto klouby jsou pak bolestivé, omezeně pohyblivé a zduřelé.
Tenisový loket
Tendovaginitis crepitans, který je častěji označován jako tenisový loket, je zánět nacházející se obvykle na přední straně předloktí. Je způsoben nadměrným zatížením těchto svalů nejen po sportu, ale může se vyskytovat i u manuálně pracujících lidí, kteří vykonávají neustále jeden pohyb bez možnosti odpočinku těchto svalů. Nemusí se ale jednat pouze o těžce pracující. Často je zánět šlach nalezen u lidí, kteří pracují na počítači s rukama stále v jedné poloze nebo u studentů, kteří si takto namohli svaly jedné ruky dlouhým a častým psaním.
Lupavý prst
Tendovaginitis stenosans má zlidovělý název “lupavý prst”, protože postihuje nejvíce prsty na rukou, nejčastěji pak šlachy palců. Když se pak v těchto šlachách vytvoří zánět, není pohyb palcem plynulý, ale trhavý až skákavý.
Rizikové faktory zánětu šlach
Hlavním rizikem je nadměrné zatěžování svalů – nejčastěji rukou bez adekvátního odpočinku. Příkladem mohou být některé sporty (tenis, ping – pong) nebo i běžné činnosti jako je třeba práce na počítači. U sportů při kterých jsou naopak více zatěžovány nohy, je nebezpečné začít sportovat bez zahřátí a protažení namáhaných svalových skupin. Rizikové je i náhlé zvýšení svalové činnosti, které jsme se v předchozí době nevěnovali. Častou příčinou je dále vykonávání opakovaného jednostranného pohybu u některých zaměstnání.
Prevence zánětu šlach
Zánětu šlach je možné se vyhnout při zachování preventivních opatření mezi které patří hlavně odpočinek během fyzické činnosti, kterou delší dobu provozujeme. Tím se sníží riziko, že se svaly zatíží víc než je nutné. Při sportu je naopak důležité před joho vykonáváním správně provedené zahřátí na které navazuje protažení všech svalových skupin se zvláštním zaměřením na ty, které budou více namáhány. Zároveň je také důležité – zejména pokud jsme se žádnému sportu nevěnovali – začínat postupně. Je naprosto nevhodné začínat během prvních hodin těžkým cvičením, na které nejsme zvyklí, protože tím dojde s větší pravděpodobností k uškození než k vylepšení fyzické kondice.
U lidí, kteří manuálně pracují a zvláště u těch, kteří zatěžují pouze některé svaly, se doporučuje dělat si přestávky, při kterých si namáhané svaly protáhnou. To ale platí obecně i pro všechny, kteří při práci sedí. Je vhodné se po nějaké době zvednout, trochu se projít (třeba i po kanceláři), rozhýbat ztuhlé svalstvo, protáhnout si záda a vydýchat se.
Účinnou prevencí proti zánětu šlach je proto častý a přiměřený pohyb, do kterého jsou ve vyvážené míře zapojeny všechny svaly našeho těla.
Příznaky zánětu šlach
Zánět šlach nepatří mezi onemocnění, které by na nás z ničeho nic udeřilo, a obvykle se příznaky začínají projevovat postupně. Místo, kde se zánět nachází, je ze začátku onemocnění citlivější a svědí. Postupně začíná být zarudlé až nateklé a teplé. Postižení místo je bolestivé. Bolest se projevuje zejména při pohybu, při které je zanícená šlacha využívána, a může se v dalších fázích onemocnění promítat i do blízkého kloubu.
Léčba zánětu šlach
Při zánětu šlach je jednou z nejzásadnějších částí léčby omezení pohybu postižené šlachy. Ta může být fixovaná například obvazem, ortézou nebo I sádrou. Po snížení pohybu se zánětlivá reakce postupně ustaluje, poškozená tkáň se díky speciálním mechanismům opravuje.
Léčba může být podpořena i fototerapií, kdy se postižené místo osvětluje světlem určité vlnové délky světelného spektra. Díky tomu se zlepší cirkulace krve, která částečně napomáhá obnově buněk postižené tkáně.
Je také možné aplikovat chladivé gely nebo pomocné masti, kterých na trhu poměrně velké množství. Pokud ale nedojde k omezení pohybu, není možné zánět šlachy vyléčit.
Invazivní metodou je pak chirurgické odstranění postižené části šlachy.
Po vymizení zánětu by měla následovat rehabilitace postižené končetiny.
Jak napomoci léčbě zánětu šlach
Nejdůležitější pomocí při léčbě je důsledné omezení pohybu postižené šlachy. Protože je při léčbě zánětu opravována postižená tkáň, je také vhodné konzumovat více bílkovin, které jsou třeba v mase, a také doplnit stravu o hořčík, draslík a vápník. Bohatým zdrojem hořčíku je zelenina. Draslík pak můžeme doplňovat z masa, banánů, brambor a vápník se nachází hlavně v mléčných výrobcích. Je také přínosné zamyslet se, jaký pohyb budeme po léčbě vykonávat, co bude vhodné omezit, který sport třeba naopak připojit do denního režimu a podobně.
Komplikace zánětu šlach
Komplikací tenditidy může být rozšíření zánětu na další šlachy. Pokud nedojde k omezení pohybu a další léčbě, může se v některých případech zánět rozšířit i do kolagenních vláken uvnitř šlachy. V nejhorším případě je možné až k jejímu odumření.
Zdroj: vitalion.cz, zijemenaplno.cz
Zdroj obrázku: nationalgeographic.com