Problémy s grafomotorikou? Nechte děti vyplazovat jazyk a malovat po zdech
PRAHA, 5. SRPNA 2026 – Špatný úchop tužky nebo nechuť ke stříhání nůžkami. Zní to jako maličkosti, pro prvňáčka jde ovšem o schopnosti, které značně ovlivňují jeho školní úspěchy. Jak rozvoj jeho grafomotoriky podpořit?
Pokud se předškolák vyhýbá kreslení či psaní, obvykle je pro něj taková činnost stále náročná. V lavici bude brzy bolavý a roztěkaný. „Školní zralost šestiletých dětí ve velké míře závisí na jejich motorické připravenosti. Pokud dítě nedokáže správně ovládat své tělo a pohyb, stojí ho psaní a plnění zadaných úkolů mnohem víc sil. Mezi předškoláky má problémy s grafomotorikou nadpoloviční většina dětí. K obvyklým chybám patří přílišné tlačení na hrot tužky, držení pastelky pěstí a zapojení celé ruky, což vede k rychlé strnulosti a únavě paže až po rameno. Správně by měly být v úchopu tužky aktivní pouze tři prsty a zbytek ruky je uvolněný,“ popsala hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Mnoho dětí při práci s tužkou současně hýbe jazykem. I to je signál, že je pro ně psaní či kreslení obtížná aktivita a potřebují se víc soustředit. „Jedná se o takzvaný globální pohybový vzor, který se objevuje při jakékoli náročnější činnosti – psaní, kreslení, stříhání nůžkami, hodu míčem a dalších. Tento vrozený program řídí mozek dítěte a zajišťuje, že při učení se nové dovednosti, ale i při velké snaze o pohyb dítě hýbe zároveň i jazykem. V případě manipulace s tužkou obvykle na opačnou stranu, než je píšící ruka. Má-li tedy dítě se psaním problémy, všelijak se u něj kroutí, může se u něj projevit výrazněji i tento pohybový vzor. Nemá smysl nutit dítě, aby jazyk ‚zastrčilo‘, jelikož mu to pomáhá v koncentraci,“ vysvětlila Iva Bílková.
Nejde jen o „hezké písmo“. Kvalita grafomotoriky úzce souvisí s celkovou obratností těla a rozvinutou koordinací pohybu ruka-oko. Tu si osvojují miminka už v raných fázích života. „První úchopy hračky dítě zkouší ve dvou měsících věku, v pěti měsících je schopné si nabízenou hračku přendat z ruky do ruky, v devíti měsících uchopuje drobné předměty jako hrášek, kamínek do ‚špetky‘ třemi prsty, v 10 měsících hračku volně pustí z ruky, přičemž dosud ji spíš hodilo, než že by ji vědomě uvolnilo z dlaně. Když dítě neprojde tímto vývojem, byť s například 2měsíční tolerancí, pak je téměř jistota, že bude mít v jemné motorice problémy a v předškolním věku se objeví potíže s grafomotorikou,“ vypočetla fyzioterapeutka.
Co není nacvičené, v tom děti nemají jistotu ani později. Interaktivní trojrozměrné hračky vystřídaly ploché digitální obrazovky a negativní dopad mívají i přespříliš pečující rodiče. „Jsem přesvědčená, že rok a půl staré batole se dokáže samo nakrmit ergonomicky přizpůsobenou lžičkou, pokud mu to dovolíme. Děti jsou učenlivé a šikovné, jen potřebují příležitost. Miminku můžeme nabízet hračky zajímavé pro jeho smysly – v různých barvách, materiálech, hmotnostech, předškolní děti rády napodobují dospělé a pomáhají při vaření nebo v dílně. Nešikovnost jim často navozujeme my sami prostým omezováním. Je škoda, že stále víc času děti tráví hýbáním jen dvěma prsty po displejích, namísto stavění si z kostek nebo vyšívání s babičkou, které je krásně učí odhady síly i vzdálenosti v reálném světě,“ shrnula Iva Bílková.
TIPY PRO ROZVOJ GRAFOMOTORIKY:
Nejprve je důležité uvolnit rameno, loket, zápěstí, aby se ruka dítěte naučila nevyvíjet při psaní nadměrný tlak. Až poté je možné trénovat psaní a kreslení různých čar s měkkými a tvrdými tužkami.
1. Kreslení do „hmatových materiálů“
Fyzioterapeuti obvykle pracují se speciálním voskem, v domácím prostředí jej může nahradit krupice, hrubá mouka nebo písek nasypaný v tenké vrstvě na velký tác či plech. Dítě kreslí prstem různé tvary – kruhy, spirály (šnečí ulity), ležaté osmičky, vlny. Zkusit může i psaní oběma rukama najednou, zrcadlově a podobně. „Chybí zde odpor papíru a dítě se nemusí zabývat úchopem tužky, uvolňuje tak přirozeně loket i rameno a učí se plynulost pohybu. Podobně dobře funguje i vzájemné ‚šimrání‘ po zádech, kdy si rodič a dítě kreslí na záda různé tvary či čísla, která hádají. Pro nejmenší k tomu existuje i populární říkanka o křečkovi, který dělá všemožné věci, například běhá, kouše, škrábe a dítě se snaží prsty a dlaní na zádech rodiče vše napodobit,“ poukázala fyzioterapeutka.
2. Tabule na stěně
Změňte polohu a rozměry „papíru“. Problémy s grafomotorikou často pramení z toho, že dítě nemá zpevněný trup a ramenní kloub. Psaní u stolu je pro něj pak příliš namáhavé. „Pořiďte velkou roli papíru, z které vytvoříte velkorysou kreslicí plochu na zemi. Dítě na ni nechte malovat vkleče, na čtyřech. V takové pozici je vyloučené držení trapézu proti gravitaci a dobře se uvolňuje ramenní kloub. Alternativou je připevnit větší papír na stěnu, může být i balicí, zhruba v úrovni očí dítěte nebo o trochu výš. Skvěle poslouží například samolepicí tapety v podobě tabule, které jsou na trhu mezi hračkami dostupné. Kreslením vestoje na velkou svislou plochu si dítě posiluje svaly zad, ramene a získává stabilitu,“ poradila Iva Bílková.
3. Trhejte, stříhejte a stavte
Roztrhejte papír na co nejvíc nejmenších kousků, skládejte z novin čepice, válejte z modelíny hady a pak je nastříhejte, vzniklé válečky lze využít jako stavební materiál ke hře s „kostkami“. Kdo postaví nejvyšší věž? „Modelování nebo stavění kostek a později lego stavebnice dítě nesmírně obohacuje – učí se koordinaci oko-ruka, logické myšlení, trpělivost i disciplínu. U nejmenších batolat je ideální vytvořit si ze základních surovin jedlé těsto, které mohou ‚ochutnávat‘. Obtížnější disciplínou je stříhání nůžkami, jelikož vyžaduje koordinaci mozku a ruky. Pro zjednodušení je možné dítěti pořídit speciální ‚začátečnické‘ nůžky, které se díky pružině samy otevírají a dítě se tak lépe soustředí pouze na stisk,“ doporučila Iva Bílková.
