Volba SŠ: většina deváťáků má jasno v typu a zaměření školy, tu pravou ale teprve hledá
PRAHA, 19. ŘÍJNA 2026 – Přihlášku na vybrané střední školy musí uchazeči podat v termínu od 1. do 22. února 2027. Do té doby má zhruba 130 tisíc deváťáků ještě čas přemýšlet – o vhodném typu školy, zaměření studia i o tom, jak školy v přihláškách seřadit podle priority. Jaké faktory v rozhodování zohlednit?
STÁLE SE TŘEMI VOLBAMI
Každý uchazeč může podat až tři přihlášky na obory bez talentové zkoušky (a případně další dvě přihlášky na obory s talentovou zkouškou), a to do února 2027, v případě konzervatoří do konce listopadu 2026. Klíčové je závazné pořadí škol „od nejlepší po nejhorší“. Tedy dle doporučení odborníků uvést na prvním místě školu vysněnou, na druhém tzv. realistickou a na třetím „záchrannou“. Ministerstvem zvažované rozšíření přihlášky až na pět možných škol, bez ohledu na druh zkoušky, se tento školní rok ještě nekoná.
„Podat přihlášku na tři střední školy je nyní možné dvěma způsoby. Tím prvním je elektronické podání s ověřenou elektronickou identitou a tím druhým je podání vyplněného tiskopisu přihlášky s přílohami. Preferována je první varianta podávání pomocí elektronických přihlášek přes doménu www.dipsy.cz. Veškeré přijímací řízení a s ním související komunikace pak bude probíhat přes tuto doménu,“ popsal Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).
KDO MÁ JASNO?
Už v osmé třídě má podle organizace Než zazvoní vybranou „tu pravou“ školu 8,5 procenta žáků. Rozhodnuté jsou typicky děti s vyhraněnými zájmy, které se těší na odborně zaměřené studium. „Kolem pětiny studentů si naši školu vyhlédlo už v osmé třídě základní školy a dříve. Zbylé čtyři pětiny se rozhodly v první půli 9. třídy, na základě dnů otevřených dveří, účasti na studentských veletrzích, na doporučení známých a podobně. V přihláškách vidíme, že si naši školu uchazeči dávají povětšinou na první místo, tedy že k nám skutečně chtějí. Pořadí škol v přihlášce podle preference je důležité a u své vysněné školy nemá cenu taktizovat. Pokud bude žák ‚nad čarou’ na více školách, automaticky bude přijat na školu, kterou uvedl na přihlášce nejvýše,“ přiblížil Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT).
ŠEPTANDA MEZI KAMARÁDY
Podle interního průzkumu SSŠVT v Praze si o výběru střední školy rozhoduje 44 procent dětí zcela samo, 55 procent budoucích středoškoláků se radí v rodině a pouze jedno procento přiznává převažující vůli rodičů. „Současné děti mívají přehled o svých možnostech, hodně je rozebírají mezi sebou, kdo má jaké zkušenosti, například od sourozenců nebo starších kamarádů, kteří už střední školy navštěvují. Umí si vše vyhledat na internetu a hlavně na sociálních sítích. Mnohdy jsou informovanější než sami dospělí. Část rodičů přiznávala, že vůbec poprvé se o preferované škole dozvěděli právě od svého dítěte,“ uvedl Martin Vodička.
NÁVŠTĚVY JEŠTĚ PŘED VÁNOCI
Na podzim už má velká část deváťáků představu, že „chce na ekonomku“ nebo „na nějaký gympl“, ale konkrétní školu zatím netuší. Definitivní rozhodnutí často padne až na poslední chvíli. A jak upozornil průzkum PAQ Research, až 38 procent uchazečů o maturitní obory se rozhodne neefektivně, obvykle kvůli podcenění vlastních schopností.
„V posledních letech je vidět ohromný zájem uchazečů o osobní setkání se na dnech otevřených dveří školy, to je skvělé. Pro nás je to stále nejsilnější nástroj, jak se veřejnosti představit. Vysoká návštěvnost však může i některé zájemce odradit, což je zbytečné. Vřele doporučuji všem přijít na dny otevřených dveří, atmosféra je tu bezvadná, lidé se ptají, zajímají se o chod školy, jdou si prohlédnout učebny, školní fitness, zázemí školy a mají možnost promluvit si nejen s učiteli odborných předmětů, ale samozřejmě i se studenty. V lednovém a únorovém termínu, když už je většina uchazečů rozhodnutá, dorazí i někteří, kteří o výběru školy stále nemají úplně jasno,“ všiml si ředitel školy zaměřené na IT obory Martin Vodička.
ŠKOLU PROZKOUMEJTE DO ÚTROB
Většina středních škol nabízí čtyři až pět termínů dnů otevřených dveří, rozložených od listopadu do února. Popularitu dřívějších návštěv potvrzuje také ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ) Miloslav Janeček. „Nejvyšší zájem bývá hned zkraje školního roku o první či druhé dny otevřených dveří. Příchozí jsou na zástupce školy připraveni, mají otázky a požadují rozsáhlé a konkrétní informace – o náplni studia, odborných možnostech školy, zahraničních stážích nebo následném uplatnění absolventů. Uchazeči nepřichází sami, ale obvykle v doprovodu rodičů. Je zřejmé, že drtivá většina rodin považuje volbu střední školy za zásadní krok, a chce se do něj aktivně zapojit, což je samozřejmě jenom dobře.“
Při prohlídce budovy je možné nakouknout třeba do šaten, jídelny nebo na sociální zařízení. Maximální důležitost má však vybavení školy, IT učebny, technologie a odborný personál, který zajišťuje praktickou výuku a přípravu žáků na budoucí povolání. „Například stavební a dřevařské obory by měly mít k dispozici špičkově vybavené dílny a pro studenty zahradnických oborů je velkým přínosem vlastní školní a botanická zahrada s unikátními skleníky a rostlinami,“ nastínil Miloslav Janeček.
KOLIK TŘÍD HODLÁ ŠKOLA NAPLNIT?
Rodiny často kalkulují s různými faktory přijetí a za hlavní ukazatel reálných šancí považují počty přihlášených na danou školu či obor. Stejně důležité je ale také sledovat, kolik studentů do prvního ročníku bude škola přijímat. „Některé kandidáty okamžitě odradí, když vidí u školy stovky přihlášek, řeknou si, že v takové konkurenci nemohou obstát a ani o tom nepřemýšlejí. Ale je třeba si uvědomit, že pokud škola otevírá tři třídy, je přijetí víc reálné než u školy, kam se sice hlásí uchazečů polovina, ale přijata bude pouze jedna třída. Tento vzájemný poměr sleduje tzv. koeficient přijetí, čím nižší číslo, tím vyšší šance na úspěch. Tato data pravidelně zveřejňuje CERMAT,“ vylíčil Martin Vodička.

