Časté mytí rukou a chronický strach ze špíny, bakterií a různých infekcí…

„ Jmenuji se Karel, velmi často si myji ruce. Kostka mýdla mi vydrží na jeden den. Zubní pastu kupuji každé 3 dny“

Obsedantně kompulzivní porucha je úzkostná chronická porucha při níž má člověk nutnou potřebu vykonávat určité činnosti, které se běžně označují jako rituály. Člověk, který trpí obsedantně kompulzivní poruchou má pocit nesnesitelné, až drásající úzkosti, dokud nevykoná určitou činnost – kompulzi. Tyto činnosti nebo spíše kompulze se mohou odehrávat dvojím způsobem a to v mysli a nebo navenek. Z pravidla se začíná objevovat kolem 18tého roku života, ale jsou známy i případy kdy se porucha objevila i v 10ti letech.  Průběh je dlouhodobý a z pravidla se zhoršuje a může zajít i do opravdového extrému.

„Ve 14ti letech jsem si všiml, že mám časté stavy  úzkosti, cítím strach, nebezpečí, beznaděj. Šel jsem si pak poprvé po takovém stavu pořádně umýt ruce…ulevilo se mi“

U některých lidí, ale nenastala tato porucha z ničeho nic jak se může na první pohled zdát. Původ jejich poruchy je často vyvolán nějakým zážitkem, kterým si prošli a nebo třeba i informací, kterou zaznamenaly. Například náš čtenář Petr, u kterého byl počáteční impulz onemocnění jeho kamaráda ,který si před potřebou neumyl ruce a náhle dostal silný zánět a musel na operaci.

„Pamatuji si přesně, kdy jsem si začal více mýt ruce, bylo to krátce po tom co Lukáš řekl, že musí na vážnou operaci. Prozradil mi i vyjádření doktorů jak k tomu všemu došlo a co bylo příčinou jeho problému… neumyl si ruce před potřebou. Následně měl problémy a až po roce a půl mi pak řekl, že už nikdy nebude moci mít děti. V tu dobu ve mně hrklo a polilo mě horko, přemýšlel jsem nad tím každou volnou chvíli, nechtěl jsem dopadnout jako Lukáš a tak jsem si začal častěji a pečlivěji mýt ruce. V tu dobu mi bylo 16 let“

U většiny lidí s obsedantně kompulzivní poruchou ( dále – OCD  (obsessive-compulsive disorder) se ale stavy a soubor činností, které vykonávají z pravidla zhoršuje a prohlubuje, většinou nikdy nezůstanou pouze u jedné činnosti, ale přiberou si další.

Lidé s OCD se po čase snaží z pravidla vyhnout situacím, při kterých dochází ke spouštění jejich strachu. Například pokud má člověk trpící OCD silný strach ze špíny a bojí se možností nákazy nebo dokonce infikací nějaké bakterie z pravidla se snaží takové činnosti co nejvíce minimalizovat, nebude se dotýkat madel v autobuse holou rukou, nerad si bude potřásat rukama s jinými lidmi nebo dokonce se nebude chtít držet za ruku se svojí partnerkou či partnerem pokud jej teda má.

„Když jsem své partnerce v době našeho poznávání řekl, že jsem závislý na čistotě, na mytí rukou, že si čistím zuby i 20x denně, tak se jí to zdálo hezké. Pamatuji si jak mi řekla, že je ráda že potkala muže, který dbá na čistotu a hezky voní. Ovšem když mě poprvé viděla jak si myji ruce desinfekčním mýdlem, až po lokty a to jsme před tím  jen seděli v autě a povídali si začala na mě koukat jinak… po čase mě nezvala úchylem a opustila mě, nedokázal jsem ji vysvětlit, že se ji neštítím ani nestraním, že to je celkově strach ze špíny a že když mi dá čas a pomůže mi, tak se to zlepší“

Někteří lidé s OCD se za svou poruchu stydí, jiní si ji zase nepřipouští ba dokonce ji berou jako svou přednost jako třeba Martin

Ano jsem závislý na čistotě, mytí rukou a častém mytí vlasů. Nemyslím si o sobě, že jsem šamponek s mou vizáží by to ani nešlo, ale libí se mi ten pocit čistoty. Jsem rád, že mám ženu která to chápe a má na čistotu stejný názor jako Já“

Možná si řeknete, že na OCD trpí lidé spíše z nemocničního prostředí, kde je čistota velmi důležitá, ale je to silně individuální. A může to mít i fatální následky, jako třeba jeden automobilový opravář u kterého se OCD projevila ve 30ti letech, nedokázal se přenést na to, že je každý den špinavý a musel z práce odejít.

Jak jsme již zmínili z pravidla se OCD pokud není věnována patřičná pozornost zhoršuje a prohlubuje. Po čase pouhé mytí rukou nestačí a člověk potřebuje vykonávat stále více a více rituálů.

„ Začalo to mytím rukou, po čase jsem si potřeboval často mít vlasy, pak obličej , čistit si zuby. A dnes , když přijdu z venku domů první co udělám je, že jdu rovnou do sprchy a celý se umyji důkladně  mýdlem a myslím tím opravdu celý. Začínám od hlavy, protože když z vás teče voda s bakteriemi tak přeci teče dolů po těle. Takže nejdříve si pořádně umyji vlasy, pak mýdlem uši, obličej a dokonce i nosní dírky, když se takto celý umyji tak se poté ještě jednou už jako čistý opláchnu vlažnou vodou. Toto dělám většinou když se musím něčeho dotknout a nebo když třeba sedím v tramvaji a nechtěně se třeba hlavou dotknu horních držadel.. pak již vím, že hned jak přijdu domu musím se celý umýt. Snažím se dotyky co nejvíce minimalizovat, ale někdy to nejde. Jak mám vysvětlit nadřízenému, že si nechci od něj vzít papír s instrukcemi, abych od něj něco nechytil? Nebo, když venku používám mobil, tak jej nemohu již doma vzít čistou rukou, jak mám vysvětlit, přítelkyni že nemohu sáhnout na mobil a odpovědět Jí? Je to těžké a ještě těžší je to skrývat před okolím. Bohužel mé mytí si začíná vybírat i svou daň, mám často vysušenou kůži z agresivního mýdla a někdy to vypadá opravdu nehezky“

 

Je možná léčba? Léčba je možná, ale nejdůležitější jako základ je porozumění okolí. Pokud na Vás budou Vaši blízcí koukat jako jedna slečna našeho čtenáře nevraživě a mít Vás za úchyla (což je mylné označení, ale o tom v jiném článku), pak šance na pomoc je mizivá. Nelze člověku s OCD jen tak ze dne na den zakázat si jít umýt ruce nebo vykonávat činnost z jeho rituálů ( ano jistá léčba na to poukazuje, ale může to být i nebezpečné pro pacienta zvlášt pokud OCD trpí řadu let). Může totiž mít nečekané následky.  Nejvhodnější je si s ním otevřeně promluvit. Ukázat mu, že jej máme rádi a že mu chceme pomoci. Z počátku si třeba začít i před ním mýt ruce, aby měl pocit, že mu opravdu rozumíte a poté ho i chytnout za ruku. Když totiž uvidí jak jste si umyl/a ruce tak nemá nutnost mít pocit strachu a tudíž se mu můžete dostat blíž  a lépe  mu pomoci. A doporučit mu návštěvu psychoterapeuta, pokud je Váš partner nebo partnerka osobou trpící OCD, jděte na první schůzku s ním velice to pomůže. Po radě psychoterapeuta se z pravidla pacientovi předepíši antidepresiva, které působí na příznaky OCD a na odstranění depresivní nálady, pocitu strachu a úzkosti a vede ke zlepšení celkového stavu a po čase i odeznění OCD.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *