Rozhovor se známou módní návrhářkou Victorian Catherine

vclogoDnes pro Vás máme exkluzivní rozhovor se známou módní návrhářkou Victorian Catherine, která si na nás našla čas a odpověděla nám na otázky. V rozhovoru naleznete i obrázky z galerie victoriancatherine.com , které jsme se svolením Victorian Catherine použili, abyste si rozhovor mohli opravdu vychutnat. Tímto bychom rádi poděkovali Victorian Catherine za rozhovor a nyní k otázkám.

 

1) Co byste o sobě našim čtenářům řekla?
Jsem milovnice viktoriánské éry, módní designerka, umělecká švadlena a alternativní plus size modelka v jedné osobě. Na internetu, ale i na akcích, mne nenaleznete pod jiným jménem, než jako Victorian Catherine, což je také jméno módní značky a mého atelieru, pod nímž se ukrývá nejen tvorba oděvů, doplňků, šperků, ale také přednášky o životě v 2. pol. 19. století, stylové ukázky a performance, a tradiční Victorian Catherine’s picnics, které se každoročně pořádají v Brně, Praze a Olomouci. Už jsem říkala, že miluji viktoriánskou éru? V ničem jiném, než v oděvu této doby mne nepotkáte.

 
2) Co vás vedlo právě k návrhářství a jaké byly Vaše začátky?
Jsem vystudovaná Umělecká zlatnice a stříbrnice, a již v průběhu studií jsem se dostala ke tvoření návrhů na vlastní designové šperky, které byly občas dost odvážné, ale řekla bych asi tak, jako mácat1 celková povaha. Začátky Salonu Victorian Catherine, jak známe jej dnes, měly trochu delší průběh. Prvně jsem dělala šperky, ke kterým jsem měla nejblíže. Šila jsem sice pro sebe, ale jakožto samouk jsem si na spoustu věcí musela přijít sama. Maminka, se mi snažila něco málo pomoci, ale sama nemá krejčovské vzdělání, a tak to často šlo metodou pokus omyl. Prvně jsem zkoušela sukně, pak šaty, poté bonnety (klobouk typický pro 1. pol. 19. století). Zkoušela jsem a zkoušela, dokud jsem nebyla spokojená. První zakázky vznikaly v kuchyni na prostoru asi 2 × 2 metry. V době kdy jsem studovala vysokou školu, můj přítel chodil už do práce. Když to bylo možné, v noci jsem šila a přes den chodila na přednášky. On byl největší podporou mých začátků, a je jí stále.

 

3) Proč zrovna Viktoriánská éra? Co Vás k tomuto nápadu přimělo?
Viktoriánská éra je doba, o které se v České republice moc neslyší. Všichni znají baroko, gotiku apod. ale viktoriánská doba, ač je krásná, není tolik v našich myslích. Což je podle mě škoda.
Vzhledem k tomuto faktu, jsem se rozhodla orientovat hlavně na dobu Viktoriánské Anglie – střední třídu. Tato doba mi velice sedí pojetím ženy jako takové, uchopením jejích proporcí těla a upřednostněním určitých částí, jako jsou ňadra, pas a zadeček. A že ve viktoriánské éře to byl pořádný zadek. Tato doba je velmi romantická a i přes spoustu negativních aspektů si zachovává své kouzlo. Je to doba, kdy žena byla ženou, v nádherných šatech, s dokonalým účesem a vytříbeným vkusem i chováním. To mi trochu na dnešní době chybí. Snažím se tedy tuto dobu oživit v myslích lidí, v rámci své přednáškové činnosti.

 
4) Čemu se v současné době věnujete?
Jsou tomu dva dny, co se skončil jeden opravdu veliký projekt, a to svatba fotografů Dark Vision Studio ve stylu Tima Burtona. Byl to projekt, na kterém se s malými přestávkami pracovalo přes půl roku. Zahrnoval taktéž tvorbu dekorací a podílelo se na něm ještě několik lidí. Mým úkolem byla značná část výzdoby, navržení netradičních vývazků pro hosty, luxusní, několikadílné oděvy pro oba novomanžele a několik dalších rodinných příslušníků. Tento „projekt“ zabral opravdu značnou část mého času, ale nelituji toho. Nyní mne čekají další a další zakázky pro jednotlivce. A abych nezapomněla, v sobotu 23. července se ukážu v rámci programu Hon na Hradní bestii na hradě Sovinec.

 

13301437_1115887528469614_6868454463251743527_o

 

5) Na základě jakého kritéria volíte použité materiály?
Kritérií jako takových je mnoho, od udržovatelnosti materiálu, mačkavosti, srážlivosti, lesklosti, příjemnosti na omak, ceny atd. Vše však závisí na požadavcích zákazníka. Šiji šaty na tělo, to znamená, že musí sednout jako druhá kůže a hlavně splňovat alespoň 99% toho, co si zákazník přeje. Ve všem vycházím vstříc, pokud je to možné.

 
6)Jak se díváte na konkurenci, nemáte někdy pocit, že Vaši práci někdo kopíruje?
Konkurence, byla, je a bude. Tomu se člověk nevyhne. Pokud se ale někdo snaží kopírovat mou práci, znamená to, že ji dělám dobře.

 

7) Prozradíte nám, kde berete inspiraci?
Největší inspirací jsou internetové galerie muzeí, tam bych mohla strávit věky. No a pak mé vlastní návrhy, které se prostě nějak zrodí v hlavě a občas jsou tak epické, že mi nedá, je neoživit. Třeba jako Victorian Bride of Frankenstein.

 
8) Všiml jsem si na Vašich stránkách, že je možné si nechat modely zhotovit na zakázku, máte hodně zakázek? Plánujete otevřít i běžný prodej?
Zakázky se liší měsíc od měsíce. Nikdy to není stejné, a proto mne to baví, vždy je to jedinečná práce, pro jedinečnou bytost. Když třeba je zakázek méně, chystám nové kolekce a šperky, takže nehrozí, že bych nic nedělala. Kamenný obchod zatím neplánujeme. Ready-to- wear oděvy a doplňky je možné si zakoupit na některých akcích, které dopředu dáváme vědět.

 

9) Co obdivujete na domácí/světové módní scéně?
Přiznám se, že naši módní scénu vzhledem k časové vytíženosti nesleduji, a ani mne moc nezajímá. Nejsem příznivcem moderních výstřelků. Historie mi naprosto vyhovuje, současná móda má málo krajek a mašlí.

 

10) Chtěla byste spolupracovat s některým z našich, či zahraničních návrhářů? Popřípadě spolupracujete už s nějakými návrháři?
Bohužel jediný mému srdci blízký návrhář Charles Frederic Worth zemřel v roce 1895. Zatím žádnou spolupráci s návrháři nechystám.

 
11) Jak se Vaše práce projevuje ve Vašem soukromém životě? Co na to říká partner?
No, řekněme, že má práce je všude, a tím všude, myslím opravdu všude. Vzhledem k faktu, že mám dílnu v bytě, jsou látky, nitě, apod. na každém kroku. Moje práce je mým koníčkem, žijeme tím, já, partner, i rodina. Když je potřeba zapojí se také má maminka. Je hezké vidět, že po docela dlouhé době už fandí tomu, co dělám (a že to dalo fušku). Partner je moje největší podpora, a usměrňovač v jednom… Jsem někdy velice ohnivé znamení, pere se ve mně beran s býkem. Mimoto, partner když je to možné, jezdí se mnou na akce a přednášky jako doprovod a technická podpora. Co lepšího by si viktoriánská dáma mohla přát, že? 🙂

 
12)Co nového připravujete, chystáte? Na co se můžeme těšit?
Jak jsem již říkala, blíží se nám 23. červenec, a tedy Hon na Hradní bestii na hradě Sovinci. Největší akcí tohoto roku, která nás ještě čeká, je však Pražský Victorian Catherine’s picnic, konaný 20. srpna. 2016 na Petříně. Poté se ještě ukážeme v Chlumčanech u Loun k příležitosti oslav 700. výročí první písemné zmínky o obci s výstavou mých osobních šatů z mé dílny.

 

Untitled 3

Autor: Petr Polák

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *