magazín

Domácí lékárnička ze zahrady

Domácí lékárnička ze zahrady

I když poslední zima nebyla úplně typická – jakoby se spíš chtěla podobat jaru – až když se všechno zazelenalo, je to to pravé ořechové. Zahrádky definitivně ožily, volají do práce a možná by jim prospělo i malé obohacení o dary přírody, které nahradí pilulky či lékaře.

 

S lidstvem to nebude až tak beznadějné, jak prorokovali zarytí odpůrci konzumu, protože stále více lidí se vrací k přírodě a přirozeným zdrojům. Před masem ze supermarketů dávají lidé přednost zvířatům ze dvora, když se dá, tak přímo od pěstitele či chovatele nakupují i zeleninu, ovoce, mléko, vajíčka a další potraviny. A přestože generace babiček bylinářek nestihla předat znalosti dostatečnému počtu následovatelek, své udělal farmaceutický průmysl, proto z domácností nevymizely ani léčivé rostliny.

 „Účinky mnoha bylinek či bylinných extraktů, včetně čajů, jsou dlouhodobě známé a často i důkladně vědecky ověřené,“ říká Ing. Adrián Doboly z biotechnologické společnosti Natures, která se věnuje výzkumu účinných složek medicínských hub a výrobě preparátů z nich. Tak jako u potravin, i u bylinek je však důležité, aby uživatel znal jejich kvalitu. „Účinnost bylin je často závislá na podmínkách pěstování i na čase sklizně. Zatímco u kupovaného zboží se můžeme spoléhat pouze na renomé výrobce nebo doporučení známých, v případě bylinek můžeme nejvyšší formy kontroly kvality dosáhnout domácím pěstováním,“ nabádá A. Doboly.

 

Moderní bylinkářka

A proč ne? Vždyť vypěstovat si vlastní pomocníky, kteří dochutí jídlo a zároveň pomohou při potížích těla i ducha, není až tak složité. V zásadě stačí zasadit, postarat se o dostatek vláhy, minimum plevele a vědět, kdy co sbírat a jak to použít.

Moderní bylinkářce na začátek postačí následující informace a chuť podporovat zdraví z vlastnoručně vypěstovaných zdrojů. Zbytek je na trpělivosti, péči a fantazii.

  • ● Meduňce se dobře daří v každé zahrádce i v květináči. Její semínka je potřeba už nyní zasít do bedniček nebo pařeniště, protože na klíčení potřebují tři až čtyři týdny. V květnu – červnu ji vysadíme a dále pěstujeme pouze silné sazenice. Velmi dobře se však rozmnožuje i rozdělením starších trsů. Vysokou kvalitu si bylinka zachová skoro celé desetiletí. Během něj můžete sbírat listy třeba každý den (čím častěji, tím více se bude rostlinka rozvětvovat), pokud neprší a ještě neodkvétají. „Z meduňky je dobrý čaj, ale v létě dobře chutná i voda smíchaná s jemně promačkanými listy,“ vysvětluje využití bylinky Zora Kondé, ze Salonu zdraví Fatima. Podporuje trávení, působí proti zvracení a průjmu, křečím a nadýmání. Celkově zklidňuje a harmonizuje organismus, má silné antidepresivní účinky, zlepšuje koncentraci i myšlení. V případě potřeby se dá použít k vyvolání pocení a snížení horečky. Je účinná při nachlazení, menstruačních potížích, migréně, závratích a šoku, ale použít se dá i v kuchyni na dochucení drůbeže či ryb. Nedoporučuji ji však vařit, lepší jsou čerstvě nasekané listy.“

  • ● Bazalka je též nenáročná na pěstování, a proto je téměř hřích kupovat ta „nedochůdčata“ v květináčích v supermarketech. Dobře se jí bude dařit jak na okně v květináči, tak v záhoně mezi zeleninou či květinami. Tak jako v případě meduňky, i pro bazalku je nyní ten pravý čas na zasetí semínek. Potrvá asi tři týdny, než vzejdou. Pokud bude mít rostlina dostatek slunce, vláhy a silnou půdu, rychle naroste do bohaté a typicky vonící bylinky. Pro léčivé účely se využívají listy a nať. Jakmile začne kvést, rostlinu je potřeba seříznout těsně nad zemí. Co z ní nepoužijeme hned, dáme vysušit na tmavé větrané místo, a pak skladujeme v tmavé vzduchotěsné nádobě. Rostlina opět rychle vyraší a doroste, ublížit jí však mohou již první mrazy. „Tato rostlinka s typickým aroma odbourává stres, působí proti bolestem hlavy, pomáhá při nachlazení, má protizánětlivé účinky, uvolňuje svalstvo a harmonizuje trávicí trakt. Pokud nechcete, aby vás venku otravoval dotěrný hmyz, je praktické mít blízko sebe trs bazalky,“ říká Zora Kondé. „Silné aroma a chuť ji předurčují i pro použití do polévek a omáček, na dochucení jídel z čerstvé zeleniny, ale vhodná je i na vařené ryby, k vepřovému masu a zvěřině.“

  • ● Levandule je voňavá rostlinka s modro-fialovými kvítky, symbol jižní Francie, ale dobře se jí daří i v našich končinách. „Kromě toho, že nás dokáže zklidnit a navrátit spánek, regeneruje i buňky pokožky, léčí kožní problémy včetně popálenin a hnisavých ran, dokáže odstranit bolesti hlavy, výrazně snížit vysoký tlak, a funguje i jako výborný repelent,“ vyjmenovává sílu a schopnosti levandule poradkyně pro zdraví Zora Kondé. Jedinou podmínkou pro její pěstování je slunné stanoviště a písčitá půda, pak se jí dobře daří jak na skalce, tak i na balkoně. Po té, co odkvete, je nutné ji pravidelně ostřihávat, aby mohly vyrůstat květy nové. Odborníci doporučují celý keř na jaře nebo na podzim sestříhat do kulovitého tvaru, aby se zbytečně nevytvářely dřevnaté stonky. Na zimu je nutné levanduli chránit před vymrznutím. Pro léčebné účely ji sbíráme i se stonkem těsně před odkvětem, svázané trsy sušíme zavěšené nebo rozložené na papíře.

      

  • ● Stévie by také neměla chybět v bylinkové zahrádce. „Je to velmi dobrá alternativa klasického rafinovaného cukru, při jejím použití je však potřeba myslet na to, že je několikanásobně sladší,“ upozorňuje Z. Kondé ze salonu Fatima. „Je vhodná pro diabetiky i pro lidi, kteří chtějí zdravě žít. Zlepšuje hladinu glukózy, její používání snižuje kazivost zubů, náchylnost k srdečně-cévnímu onemocnění, zvyšuje schopnost těla spalovat tuk a zpomaluje degeneraci tkání.“ Sladká tráva se nejsnáze rozmnožuje řízkováním, zakořenění trvá jeden až dva týdny. Kvůli mělkému kořenovému systému je potřeba ji pravidelně dostatečně zalévat, výhodou však je, že vydrží i v květináči. Ze vzrostlé rostliny trháme listy, které louhujeme v nápojích, abychom je osladili. Dají se použít také namísto cukru do pečení – vždy spolu s kypřícím práškem.

     

  • ● Máta je vytrvalá bylinka, která má místo v léčitelství, kosmetice i kuchyni. „Ano, máta má velkou sílu,“ potvrzuje Z. Kondé. „Působí například proti zánětům a křečím, podporuje chuť k jídlu a trávení, působí na nervový systém, zabírá při hysterii, povzbuzuje při apatii, je vhodná při podchlazení i při přehřátí, hojí problematickou zanícenou pokožku, ztuhlé svaly a klouby a myslím, že lidstvo ještě nenašlo lepší přirozený osvěžovač dechu.“ Dobře se rozmnožuje řízkováním, řízky je pak nutné nechat zakořenit ve vodě. Ideální čas na vysazování venku je jaro, nejlépe na slunné místo. Pokud bude sousedit s kopřivou, bude mít ještě vyšší obsah éterických olejů. Naopak, nemá se ráda s heřmánkem. Špatně snáší sucho a chlad, při dobré péči však bude produkovat listy plné účinných látek asi pět let. Na sbírání jsou během celého léta vhodné listy i nať, tu však po kvetení raději netrhejte. Do jídla i nápojů lze použít čerstvou, dostatečné účinky však budou mít i usušené listy, pokud se při sušení nepřekročí teplota 35°C. Odvážnější si mohou zkusit udělat olejový mátový nálev, nebo konzervovat listy octem. Sušenou mátu je však nutné spotřebovat do jednoho roku.

 

  • ● Houbové finále

Když je řeč o léčivých rostlinách, které se dají dobře pěstovat i doma, a mají širokou škálu využití a léčivých účinků, je třeba zmínit i hlívu ústřičnou. Ta v českých domácnostech před lety zažila svůj boom a od té doby pomalu, ale jistě upadá do zapomnění. Je to však velká škoda!
    „Hlíva ústřičná je fantastická houba – v gastronomii i jako zdroj účinných látek. Nejvhodnější na talíř je čerstvá nebo sušená, ale až sofistikovanou purifikací, tedy vyčištěním účinných látek, můžeme odemknout její zdravotní potenciál,“ říká A. Doboly ze společnosti Natures. „Je totiž zdrojem přírodních polysacharidů – betaglukanů. Naše imunitní buňky dokáží betaglukan rozpoznat a dostanou jakoby větší chuť bojovat s viry, bakteriemi, plísněmi. Účinky čištěného betaglukanu z hlívy, jakož i z některých jiných hub, jsou ve vědecké obci dlouhodobě známé a mnohokrát potvrzené. Z vlastní zkušenosti dosvědčuji, že jakmile začnu cítit, že se o mě pokouší nemoc, zvýším dávku betaglukanu a onemocnění má nanejvýš dvoudenní průběh. Nejčastěji však trvá pouze půl dne.“

Na rozdíl od zmíněných bylinek má hlíva lepší účinky ve formě preparátů – doplňků stravy, ale nejlepší chuť má zase na talíři.

 

www.enatures.cz

Zanechat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.